Nový školní rok nezačal jen novými aktovkami. Přinesl i jednu z nejzásadnějších změn posledních let – a týká se přímo toho, kdo vám letos sedí v lavicích prvních tříd.
Od letošního září platí přísnější pravidla pro odklad školní docházky, a to pro děti narozené do konce března 2020. Dosud stačilo, když rodiče s podporou pedagogicko-psychologické poradny nebo pediatra usoudili, že dítě není „zralé“ na školu. Teď už to nestačí.
Nově se jako důvod k odkladu uznává v podstatě jen:
A ještě jedna zásadní změna – odklad musí potvrdit lékař-specialista, ne už praktický dětský lékař. Samotná „školní nezralost“ jako kategorie z pravidel prakticky zmizela.
Ministerstvo samo avizovalo, že dopady zpřísnění vyhodnotí a případně pravidla ještě upraví. Jinými slovy – i tvůrci novely počítají s tím, že tohle je experiment za pochodu.
Do prvních tříd tak letos reálně nastoupily děti, které by za starých pravidel dostaly o rok odklad a strávily by ho ve školce nebo v přípravné třídě. Pro učitele to prakticky znamená širší rozptyl zralosti a dovedností v jedné třídě, než na jaký byli zvyklí – a to hned od prvního zvonění.
Škola na to má reagovat jedním hlavním nástrojem: nárokem na asistenta pedagoga pro každou první třídu s 15 a více žáky. Jde o tzv. parametrizované asistenty, financované automaticky podle počtu žáků – dřív byl asistent vázaný jen na konkrétní dítě s doporučením poradny. Podle metodiky ministerstva může v první třídě působit klidně asistentů víc najednou: jeden na celou třídu a další jako individuální podpora konkrétnímu žákovi.
Zní to jako rozumná kompenzace. Ale narazíte na první praktický problém rychle – tahle podpora je nová i pro samotné asistenty, kteří se do role teprve zabíhají, a systém se bude ladit za pochodu spolu s vámi.
Novinka není přijímaná jednohlasně. Stínová ministryně školství za ODS Renata Zajíčková kritizuje, že se asistenti „plošně rozdávají tam, kde nejsou potřeba“, zatímco školy v náročnějších regionech podle ní naopak přijdou zkrátka – nebudou moci mít asistentů víc než běžné školy, přestože je jejich potřeba objektivně vyšší.
Další věc, která zůstává nedořešená: přípravné třídy měly být od roku 2029 zcela zrušené, protože do nich chodily hlavně děti s odkladem. Jenže s omezenými odklady se logicky přípravky nenaplňují – a ředitelé je proto na řadě škol vůbec neotevřeli už letos. Ministr teď paradoxně zvažuje, že jejich rušení nakonec nedopustí, což vyvolává otazník: má smysl radikálně omezit odklady a zároveň držet přípravné třídy, do kterých chodily hlavně „odkladové“ děti?
Tahle změna je jen první vlna. Od září 2027 se mají odklady omezit ještě víc – týkat se budou dětí narozených do konce června, ne jen do března jako letos. Ve stejném termínu má také skončit známkování v první třídě (nahradí ho slovní hodnocení) a zruší se opakování prvního ročníku. Cílem je zjevně jedno – zmírnit tlak na nejmenší děti a umožnit hladší přechod ze školky do školy. Jestli se to povede naplnit i v praxi, ukáže až čas.
Než dorazí komplexní podpora (indexové financování škol na míru náročnosti regionu přijde až od roku 2027), zbývá vám hlavně jedno – využít asistenta, kterého máte možná letos poprvé k dispozici, co nejlépe. Vyplatí se hned na startu s ním jasně rozdělit role: kdo se věnuje komu, jak si předávat pozorování o jednotlivých dětech, a jak spolu komunikovat, aby podpora byla souvislá, ne nahodilá.
Stejně důležité je nastavit si reálná očekávání – letošní první třídy budou pravděpodobně potřebovat víc trpělivosti a individualizace hned od září, ne až po pár měsících, kdy „se to samo srovná“.
Otázka do diskuze: Máte už letos v první třídě zkušenost s dětmi, které by dřív dostaly odklad? Jak se s tím vaše škola popasovala – a funguje vám nový asistent tak, jak jste očekávali?
Napište nám na email
Zatímco čekáte na odpověď
Podívejte se na náš blog, kde najdete tipy, postupy a zkušenosti ze školství.