Kolik učiva si žáci skutečně odnesou z hodiny, kde jen sedí, poslouchají a zapisují? Nejen podle výzkumů, ale především podle zkušeností mnoha učitelů mnohem míň, než z hodiny, kde si dané učivo sami vyzkoušeli, spočítali, postavili nebo si o něm popovídali s ostatními. Přesně o tomhle je činnostně orientovaná výuka.
Ve Flow4Teaching se na ni díváme prakticky: žák si nejlíp zapamatuje to, co si sám vyzkoušel, ne to, co jen vyslechl.

Jde o přístup, kdy žák není v roli pasivního posluchače, ale aktivního účastníka procesu učení. Místo výkladu a zápisu je nositelem hodiny konkrétní činnost/aktivita žáků: h
Učitel se v takové hodině posouvá z role toho, kdo předává informace, do role toho, kdo aktivitu připraví, provází a usměrňuje.
Aktivní zapojení zvyšuje motivaci i zapamatování si učiva. Když žák sám manipuluje s informací – počítá, třídí, staví, vyjednává, prezentuje – zapojuje víc smyslů a víc si toho z hodiny odnese. Zároveň takové hodiny přirozeně rozvíjejí i dovednosti, které se do klasického výkladu vejdou jen těžko: spolupráci, komunikaci, řešení problémů nebo samostatné rozhodování. Mnohdy lze činnostně orientovanou výuku propojit i s gamifikací. Velmi efektivním příkladem může být venovní úniková hra vytvořená v nástroji ActionBound.
Tip z Flow: Než začnete hodinu plánovat, zeptejte se sami sebe: „Co budou žáci dělat?“ Pokud je odpověď „poslouchat mě“, je čas hodinu přeskládat. Někdy stačí ke změně opravdu málo, například sami vymyslí nebo najdou příklad k probírané látce, vysvětlí vlastními slovy například spolužákovi apod.
Nemusí jít o nic komplikovaného ani technologicky náročného. Osvědčily se nám například:
projektová práce, kde skupina řeší delší úkol a sama si organizuje postup.
praktické pokusy a měření, kde žáci sami dochází k závěru místo toho, aby jim ho někdo řekl,
práce ve stanicích, kde na každém stanovišti čeká jiný úkol a žáci postupují vlastním tempem (tady lze opakovat i formou drilu),
simulace a hraní rolí, kdy si žáci vyzkouší reálnou situaci (jednání, rozhovor, rozhodování),
tvorba vlastního produktu – plakátu, modelu, krátkého videa nebo prezentace k tématu,
diskuze a debaty, kde žáci obhajují stanovisko a argumentují místo pouhého opakování faktů,
projektová práce, kde skupina řeší delší úkol a sama si organizuje postup.
Činnostně orientovaná výuka funguje téměř ve všech předmětech, ale nejvíc vynikne tam, kde:
chcete narušit zaběhlý rytmus hodin a vrátit žákům chuť do učení.
se dá učivo propojit s reálným životem nebo konkrétním místem (o což bychom se mimochodem měli pokoušet vždycky),
je potřeba procvičit dovednost, ne jen zapamatovat fakt,
žáci mají velmi rozdílnou úroveň a potřebují prostor pracovat vlastním tempem,
chcete narušit zaběhlý rytmus hodin a vrátit žákům chuť do učení.
Po aktivitě je potřeba se zastavit a reflektovat, co se žáci naučili, jinak zážitek zůstane bez hlubšího efektu na učení.
Aktivita sama o sobě nestačí – potřebuje jasný cíl a smysluplné zakončení, jinak zůstane jen „zábavou navíc“.
Náročnější je na přípravu i na organizaci třídy, počítejte s tím při plánování času.
Ne každá aktivita musí být hlučná nebo pohybová – i tichá samostatná práce s reálným materiálem je činnostně orientovaná.
Aktivita jako pomocník, ne cíl sám o sobě
Činnostně orientovaná výuka není o tom, aby se ve třídě pořád něco dělo za každou cenu. Je to jen přístup, který může: zvýšit zapojení a motivaci žáků, posunout učení od pasivního přijímání k vlastní zkušenosti.
A přesně tak k tomu přistupujeme i ve Flow4Teaching – jednoduše, účelně a s důrazem na to, aby si žáci z hodiny odnesli víc než jen zápis v sešitě. A naučili se něco, co za chvíli zapomenou. Zážitky a radost z úspěchu jim pomohou k trvalejšímu zapamatování.
Napište nám na email
Zatímco čekáte na odpověď
Podívejte se na náš blog, kde najdete tipy, postupy a zkušenosti ze školství.